Jen ho nechte, ať se nudí
Nedávno mě dcera povídá: „Mami, já se nudím“. Bylo to zrovna ve chvíli, kdy zhruba půl hodinky neměla co dělat. Nechápala jsem, jak se může nudit. Možná to beru moc subjektivně, protože já se jako dítě fakt nenudila. Za mých „mladých let“ jsme přiběhli ze školy, rychle napsali úkoly a honem ven. Bydlela jsem na pražském sídlišti, což zní samo o sobě dost děsně, ale přímo za domem jsme měli super hřiště a úžasný les, takže slovo nuda nebylo v mém slovníku.
„Tak si běž hrát“, povídám jí. Pokojíček plný hraček, bydlíme v domě se zahradou, kousek od domu hřiště, doma dva psi a čtyři kočky, tak kde je problém, říkám si. Vyjmenovala jsem jí asi 10 činností, které by mohla dělat. Nejdřív na mě vysypala několik svých argumentů, proč to či ono se jí nechce. „Tak se chvilku nuď“, řekla jsem. Barča cosi zamumlala a odešla trucovat. Asi po půl hodince jsem se šla podívat, cože ta malá unuděná vyvádí. A ejhle.
Vzpomněla jsem si na úsloví, jak „Nouze naučila Dalibora housti“. Během chvilky totiž vykouzlila na zahradě parádní bunkr, kde ubytovala své panenky, kočku a naše nové štěně a všem se to náramně líbilo. Hlavně pejskovi Tobymu, který za to, že poslušně seděl v bunkru, dostal vždycky piškotek.
To mě přivedlo na myšlenku, jestli je nutné pořád, stále a za všech okolností vymýšlet dětem zábavu. Řekla bych, že tak napůl.
Děti a zábava – nutnost nebo přežitek?
Uvědomila jsem si, že kolem mne se vyskytují 2 extrémy a pak jakýsi zlatý střed. Buď rodiče, kteří svým dětem nalajnují každou minutu dne, jen aby se zaměstnalo, nenudilo a nezlobilo. A pak rodiče, kteří zase děti neorganizují vůbec. Počítač, mobil a sociální sítě to jistí. Dva extrémy a oba nic moc, že? Takže zlatá střední cesta bude nej. Ani moc, ani málo, dítě tak trošku usměrnit a nechat žít. Zkrátka nasadit někdy terapii nudou.
Kouše se nudou? Nechte ho.
Začalo mě to zajímat. Zapátrala jsem, co na to odborníci. No vida, psychologové radí: „Dopřejte dětem nudu“. Proč vlastně? Protože podle odborníků pokud rodiče věnují všechen svůj čas tomu, aby zabavili své dítě, nikdy se to samo nenaučí. Nuda dává příležitost zamyslet se, co opravdu dítě chce. Dává čas a prostor najít, co člověka opravdu zajímá. Pokud se dítě naučí, co je to nuda, pravděpodobně ho to bude motivovat k nějaké činnosti. Nuda učí děti samostatnosti. Pokud dětem dáváme příliš mnoho podnětů, přestanou se radovat z maličkostí, z obyčejných jednotvárných okamžiků. A o slovo se hlásí i lékaři:“Není nutné děti pořád úkolovat, je dobré je nechat i napospas sobě, nechat je odpočívat“. Zajímavé, že?
Příliš aktivit a nudící se dítě
V této souvislosti jsem si vzpomněla na jednu známou rodinu. Už je to řada let. Tehdy jsem pracovala jako vychovatelka ve školní družině v jedné pražské výběrové škole. Tehdy Honzík, sotva 7 letý klučina ve druhé třídě základní školy, opravdu neměl čas na nudu. Rodiče renomovaní a zaměstnaní právníci. Honzík chodil v pondělí na foto kroužek, úterý a čtvrtky patřily tenisu, ve středu chodil do skautu. Jen v pátek chodil Honzík do družiny na celé odpoledne. Někdo by možná řekl: „Ten se má, ten má koníčků, že se určitě nenudí.“ Jenže Honzík byl pořád zamlklý a unavený, až vždycky v pátek rozkvetl, jak sluníčko. Jednou se na vycházce tak rozpovídal, až jsem se divila. Tenis ho moc nebaví, ale taťka je velký tenista, fotografování je fajn podle mamky, akorát do skautu se celkem těší. A nejvíc ho to baví s dětmi v družině. Při dovádění a blbnutí, prostě jen tak. A úplně nejradši je, když někdy nemusí nikam a jen si tak doma lenoší.
Bez čeho děti nemohou být?
Když se tak zamyslíme, co děti opravdu potřebují, tak je to určitě láska, hranice, pozornost a zázemí. Pokud toto vše svému capartovi poskytujete, buďte v klidu. Dáváte mu to nejdůležitější a troška občasné nudy mu nezaškodí.
Určitě je fajn, když má dítě nějaký koníček, něco, co ho moc baví. Nemusí mít ale nalajnovaný celý týden od A až do Z. Kde by pak vzalo čas na přípravu do školy, na čtení knížek a malování, na lezení po stromech a kopání do balónu, na mlsání zmrzliny v cukrárně, na výlety do ZOO a na návštěvu kina? Je toho tolik, co si děti mohou užít. Nechme je občas, ať si na to přijdou samy. Ať si svou zábavu z nudy vymyslí.
Víte, co všechno umí nuda rozvíjet?
• Vynalézavost – zábava, kterou si děti vymyslí sami je bude mnohem víc bavit
• Tvořivost – když děti tvoří, vymýšlejí pokusy, jejich fantazie jede na plné obrátky
• Sebedůvěru – činnost, kterou si dítě samo vymyslí, bude vždycky ta nejlepší
• Soustředění – vymyslet skvělou zábavu, to chce pořádnou dávku trpělivosti a koncentrace
• Samostatnost – vytvořit něco úplně sám od sebe…no není to skvělý pocit?
Jak jste na tom vy a vaše děti? Také se je snažíte všemožně zabavit nebo se i někdy docela obyčejně nudí? Co všechno je schopné vaše dítko vymyslet, když se nudí?
