Jak na hubnutí po porodu

Třídní sraz a rozčarování

Před časem jsem byla na třídním srazu se spolužáky. Neviděli jsme se 10 let a tak jsme byli na sebe všichni zvědaví. Zábava byla v plném proudu, holky se chlubily svými potomky a sdělovaly si zážitky z období těhotenství a porodu a probíraly kdeco.

Já se taky chlubila, mám už 3 holky a nejmladší má 5 měsíců. Jak jsme se tak všichni bavili, dala jsem se do řeči s kamarádem Markem a on povídá: „Tak kdy to čekáte?“ Zrudla jsem jak rak. Nevím, jestli víc vzteky nebo studem. Asi jsem ho celkem zpražila, protože se mi pak ještě dlouho omlouval. Nicméně to nic neměnilo na faktu, že 5 měsíců po porodu jsem nejspíš ještě vypadala, jako by mě porod teprve čekal.

Zkrátka nepatřím mezi ty šťastné, které v porodnici nechají většinu těhotenských kil a do půl roku jsou znovu krásné a štíhlé. I když pár takových mamin znám.  Což je dost k vzteku. Ale mě se prostě kila drží o něco víc. Jak mě Marek rozčílil, uvědomila jsem si ale, že je vážně čas se sebou něco provést. Nepatřím mezi zoufalky, které se vrhnou na šílené diety, ani mezi maminy, které se donekonečna vymlouvají na to či ono a nic se sebou neudělají.  Většinou potřebuji nějaký počáteční impulz a zdá se, že ten jsem právě dostala.

Vcelku vím jak na to, po třech porodech jsem si prošla také spoustou omylů, ale chybami se člověk učí.

Jak jsem hubla poprvé

Když se narodila první dcera, měla jsem co dělat. S trochou nadsázky můžu říct, že jsem vypadala jako hroch. V těhotenství se mě podařilo vyšplhat se o úctyhodných 24 kilo výše. Děs a běs. Nemohla jsem se na sebe dívat a nemohla jsem ani normálně fungovat. Nikdy jsem nadváhu neměla, tak jsem se nedovedla s kily navíc smířit. Tak jsem se pustila do hubnutí. Dnes zpětně vím, že ne zrovna moc chytře a šťastně. Hlavně, co se týká jídla.

V té době ještě nebyl internet, takže jsem se řídila instinktivně a vesměs logicky. Řekla jsem si: Zhubnout = méně jíst a hodně cvičit. Vrhla jsem se na dvoufázový trénink, v té době běžel na německém programu DSF cvičební program Come on baby ve stylu kickboxu. Namakaný černoch George a jeho vysportovaná skupinka jeli zhruba 40 minutové cvičení a vážně to byla paráda. Hrozně mě to chytlo a cvičila jsem 2 x denně.

Voda, pára, tuky pryč

Aby nepřišla má snaha na zmar, upravila jsem si velmi laicky i jídelníček.  Jak už jsem zmínila, ne zrovna moc chytře. Jedla jsem sice pravidelně, ale snížila jsem si hodně množství sacharidů a tuky jsem téměř vyřadila z jídelníčku. Všechno vařené v páře nebo na vodě.  Kombinace cvičení a drsného jídelníčku měla za následek úbytek 15 kg za 2,5 měsíce. Musím všem maminkám říct, takhle to nikdy nezkoušejte. Rozhodila jsem si parádně imunitu. Proč vlastně, když jsem jedla samé zdravé věci a tolik ovoce a zeleniny? Jednou z příčin, jak mi později řekla lékařka, bylo, že jsem vyřadila tuky z jídelníčku. Vitaminy ze stravy, hlavně ty rozpustné v tucích, se zkrátka v organismu nevyužily a jen mnou profrčely bez většího užitku. Kil jsem se sice zbavila, ale následující rok byl doslova horor. Byla jsem věčně nemocná. Každou chvíli antibiotika. Kdykoliv měl někdo jen rýmu, hned jsem ji chytla. Pochopila jsem, že tudy cesta nevede. Ne nadarmo se říká, shazování poporodních kil by mělo trvat tak dlouho, jako trvá celé těhotenství.

Podruhé chytřeji

Když se mi narodila druhá dcera, nebyla jsem na tom s kily už tak zle, ale přeci jen jich zbylo dost na to, abych byla spokojená.  Se cvičením jsem na to šla zlehka, žádné 2 x denně, ale zhruba 3 x týdně bylo tak akorát.  Občas jsem vyrazila na kolo nebo na brusle nebo na dlouhé procházky s kočárkem. Jídelníček jsem po minulé zkušenosti upravila s větším rozumem, ale některé potraviny jsem vyřadila hned.

Co jsem vystěhovala ze svého jídelníčku? 🙁

  • bílé pečivo, knedlíky, sladkosti …sbohem čerstvé rohlíčky
  • nekvalitní uzeniny…žádné opékání špekáčků
  • smetanové omáčky…ach ta svíčková

 

V jednoduchosti je krása – tip na skvělou svačinku

 

A co naopak přidala? Obiloviny – tak do těch jsem se úplně zamilovala. Můj muž si ze mne dělal legraci, že jsem jak křeček a bude mi nakupovat zrní ve zverimexu. V mém jídelníčku si našla své místo pohanka, i když na její chuť jsem si musela chvíli zvykat. Přišla mi tak trochu „umělohmotná“. Ráno na snídani jsem si pochutnávala na jáhlové nebo ovesné kaši, se semínky, ovocem a skořicí. No a co místo knedlíků? Jako přílohy se u nás kromě rýže začal vařit bulgur nebo kuskus, jinak klasicky brambory a těstoviny. Kupodivu, všechny novoty naší rodince zachutnaly a hodně rychle se u nás zabydlely.

Cereálie zdravá snídaně

Ovoce, ořechy a semínka – ideální start do nového dne

 

Nejsem vegetarián, jsem masožravec

I v bílkovinách jsem si musela udělat trochu pořádek. Vejce, tvrdé sýry do 30 % tuku, libové, kvalitní maso. A ryby. Těch bych se ujedla, že mi z toho nejspíš narostou šupiny.  Z uzenin jsem si dovolila jen šunku s vysokým obsahem masa. No a samozřejmě spoustu ovoce a zeleniny. Bez toho by to nešlo. Co jsem si ale navykla, bylo plánování jídla. Žádné vymetání ledničky z hladu. Pěkně jsem si sepsala, co budu druhý den jíst a toho jsem se držela. Někomu se to možná může zdát jako velký dril, ale funguje to. Kila ubývaly, sice ne tak rychle jako minule, ale fyzicky jsem se cítila parádně.

Losos - zdravá pochoutka

Lehký oběd či večeře – ryba se zeleninou

 

Tajemné číslo – glykemický index

Hltala jsem plnými doušky všechny informace o zdravé výživě, pořád jsem něco pročítala a zjišťovala, co a jak. Jedna zajímavá informace se týká glykemického indexu potravin. Tohle číslo dovede pěkně zamávat s celým hubnoucím programem. Občas se mi stávalo, že po některých jídlech jsem měla brzy hlad a co víc, i chutě na sladké. A to i přesto, že jsem dodržovala doporučené odstupy mezi jídly. Hledala jsem, v čem je zakopaný pes. Zjistila jsem, co je to GI neboli glykemický index. Nikdy bych nevěřila, jak velký rozdíl může být, když vařím třeba obyčejné těstoviny.

Horská dráha nahoru a dolu

Oč tu kráčí? Pokud sníte potravinu s vysokým GI, dojde totiž k výraznému zvýšení hladiny krevního cukru. Jednoduše řečeno, cukr v krvi vystřelí raketovou rychlostí vzhůru. Perfektně uspokojí naše mlsné chutě a na krátkou dobu se cítíme fajn. Jenže spolu s cukrem vystřelí také inzulín, který musí dodaný cukr ukočírovat v rozumných mezích. Po tom, co se panu Inzulínovi podaří cukr snížit, se ještě nějakou chvíli vyplavuje do těla a snižuje cukr pod normu. A nastává stav hypoglykemie. A to jsou přesně ty pocity hladu a chutí, co nás potom tak sžírají.

Pokud má potravina glykemický index nízký, cukr zůstane v klidu a nikam nahoru se nežene. Tím pádem i pan Inzulín nikam nespěchá a žádná hypoglykemie se nekoná. A to je oč tu běží. Řekla jsem si, že o tom nebudu jen tak přemýšlet a vyzkouším to v praxi. A ejhle, vážně to tak funguje. A protože nejsem chodící tabulka čísel, řídím se podle jednoduchého pravidla. Dávám pozor, jak potravinu uvařím a jakou mechanickou tvrdost si jídlo zachová.

Laicky a lidsky řečeno, pochutnám-li si na jemňoučké bramborové kaši, budu mít hlad za hodinu. Když si dám brambory v páře, klidně dvě, tři hodinky vydržím. Špagety al dente nezvednou cukr v krvi jako když je uvaříte hodně do měkka. Když mám chuť na mrkev, lepší je syrová než rozmixované pyré. A pokračovat bychom mohli dále.

 

Glykemické indexy potravin

Pár příkladů pro inspiraci – nízký a střední GI je v pořádku, vysokému se raději vyhněte

 

Třetí frontální útok na tuky

Tak a teď mě čeká třetí shazovací období. Jdu do toho s chutí a elánem a Markovi příště ukážu, co proto. A uvidíme, kdo bude mít na příštím třídním srazu větší břicho 🙂

 

A co vy, maminky? Také máte ve svém okolí nějakého dobráka kamaráda Marka? Nebo patříte mezi ty šťastné a odcházíte z porodnice s miminkem a bez nadbytečných kil? Podělte se s námi o své zkušenosti a tipy, jak být po porodu brzy fit.

 

 

 

Autor příspěvku: Lucie

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *